Smutek, hněv nebo strach nám skutečně může zlomit srdce. Odborně hovoříme o stresové kardiomyopatii. Spočívá v ochabnutí svalstva spodní části levé srdeční komory, které se vyduje ven. Získá tvar podobný japonské pasti na sépie zvané takotsubo, což je bachratá nádoba se zúženým hrdlem. Proto někdy hovoříme i o takotsubo kardiomyopatii. Na obrázku vidíme typický tvar poškozené levé srdeční komory získaný pomocí ventrikulografie. Do žíly co nejblíže srdci aplikujeme malé množství radioaktivní látky s krátkým poločasem rozpadu a sledujeme její průtok jednotlivými částmi srdce (foto Tara C Gangadhar, Elisabeth Von der Lohe, Stephen G Sawada and Paul R Helft, CC BY 2.0, https://creativecommons.org/licenses/by/2.0).
Výsledky zkoumání mozku postižených osob trpících stresovou kardiomyopatií v porovnání se zdravými pomocí magnetické rezonance shrnuje Christian Templin z Curyšské fakultní nemocnice: „U postižených osob jsme zjistili nápadně sníženou komunikaci mezi oblastmi mozku odpovědnými za vznik emocí, a těmi, jež hrají úlohu v autonomním nervovém systému, který ovládá nevědomé tělesné funkce jako je srdeční tep. Je zřejmé, že mozek má podíl na vzniku jevu.“ Molekulou, která zodpovídá za změny srdečního svalu, je nejspíš některých z katecholaminů, aminoderivátů katecholu. Výzkum proběhl s 15 nemocnými a 39 zdravými. Nicméně je velmi důležité poznatky upřesnit studiem mozku v průběhu vzniku stresové kardiomyopatie.
